Napsal uživatel Jéňa
|
Čtvrtek, 27 Září 2012 18:11 |
Ke klubovně jsem dorazil v 13:30, kluci už tam byli. Hned jak jsem dorazil, vysvětlila nám Míša úkol. Museli jsme nasbírat co nejvíce zlatých valounků pro milionáře, na cestě jezdili i zloději v podobě červených aut, před kterými jsme se museli schovávat.
Navnadili jsme se na cestu a vyrazili hned 1. úkol byl na Chaloupkách u rybníka. Tam jsme dorazili celkem rychle. Když jsme našli náš lísteček, dostali jsme nový úkol. Najít lísteček u značky Chaloupky, který jsme okamžitě našli. A tak jsme chodili mezi Chaloupkami a Višňovou. Od určité úkolu už byli lístečky pouze ve Višňové např. u mostu, u rybníčka, u krámu atd. Poslední úkol který bylo možno splnit do vypršení času, bylo donést vajíčko a krajíc chleba. Ten jsem splnil jenom já. Už nebylo moc času, takže jsem doběhl splnit úkol zatímco kluci šli do klubovny. Dorazili jsme přesně! Míša s Mirčou nás uvítali a uvedli k večeři. Po večeři jsme shlédli film Alvin a Chiptmunkové 3. V průběhu filmu nám zavolal onen milionář, který nebyl úplně nadšený z našeho výkonu. Nakonec všichni tvrdě usli!
Ráno byla výborná snídaně - perník a čaj. Ještě jsme stihli uklidit a v 10:00 hodin jít domů.
Jéňa |
Gepardí výprava na Dobrou vodu |
|
|
|
Napsal uživatel Míša
|
Středa, 16 Květen 2012 14:29 |
Výprava se konala 5. 5. 2012. Sraz byl v 9:00 před klubovnou. Musím podotknout, že jsme se sešli v hojném počtu. Chyběli jen dva členové. Když už jsme byli všichni, mohli jsme vyrazit vstříc novému dobrodružství.
Cílem naší výpravy byla Dobrá voda. Cestou kluky čekaly různé úkoly, které plnili ve dvojicích. Účel byl prověřit jejich znalosti ohledně skautingu. Šlo jim to víc než skvěle a my alespoň zjistily, co je jejich slabší stránka a na co se v dalším roce zaměřit.
Cesta nám trvala cca 3 hodiny. Kluci si stále dělali z něčeho legraci, provokovali a bavili se. Když jsme se dostali na lesní cestu, běhali po lese, schovávali se a mysleli si, že jsou hrozně nenápadní. Byla opravdu legrace. Když už jsme se dostali až k té dlouho očekávané Dobré vodě, legrace pokračovala. Já s Mirčou jsme uzavíraly sázky, kdo spadne do potoka jako první, Péťa si stavěl jakýsi domeček z klacíků a mechu, Vládík s Jéňou se pořád provokovali a polívali vodou a Ondra si stavěl hráz z kamenů v potoce.
Po dostatečném vyřádění jsme se vydali na cestu zpět. Po cestě se zdálo, že už nás žádné překvapení nečeká. To jsme se ale dost spletli. Jen co jsme vyšli z lesa, obloha se zatáhla a my přidali do kroku s myšlenkou, že stihneme dojít domů, aniž bychom zmokli. Jen co někdo tuto myšlenku vyslovil, už na nás spadla první varovná kapka. Potom už bylo víc než jasné, že to jednou kapkou nekončí. Zanedlouho se to spustilo ve velkém, my vyndali pláštěnky a schovali se pod nejbližší strom. Možná kdyby měli všichni pláštěnku, nemuseli bychom volat o odvoz domů.
Takže výpravu jsme museli ukončit ve 14:30 místo v 16:00, ale nevadí. Myslím si, že i přes nepodařený konec se výprava moc povedla a všem se určitě moc líbila.
Míša |
|
Napsal uživatel Lucka
|
Neděle, 02 Říjen 2011 19:18 |
V sobotu 24. 9. 2011 jsme se s Gepardy sešli u višňovské klubovny. Nejdříve jsme čekali na ostatní, jelikož naši kluci si dávají někdy opravdu na čas. Sraz byl v 17:00, ovšem někteří přišli třeba i ve čtvrt na šest.
Po příchodu kluků jsme šli za klubovnu, kde jsme zhlédli jednu takovou scénku, ve které hrál pan starosta obce + správná občanka. Šlo o to, že v obci se smíchali správní občané s těmi nesprávnými. Občanka, která přišla za panem starostou, měla přání, aby se o roztřídění občanů sám postaral, a jelikož se blíží volby, nic jiného mu ani nezbylo. Byl ale bezradný a nevěděl, co s tím. Hledal pomoc, kterou nakonec našel u statečných Gepardů. Dostali tedy pár instrukcí, mapu a profil správného občana. Mapa obce byla rozdělená na několik částí. Jejich úkolem bylo z každé části najít alespoň tři správné občany, kteří se shodovali s údaji, které obsahoval profil správného občana. Ze začátku se to zdálo nemožné, ale odměna byla více než lákavá. Za deset občanů dostali večeři, za každé dva občany navíc dostali nějaký bonus. To je motivovalo více než dost a tak to šlo od ruky. Zhruba za tři hodiny našli všechny občany, zavolali panu starostovi, předali mu veškeré papíry a společně s ním šli na večeři. Před „restaurací“ už na ně čekaly dvě servírky, které je celý večer obsluhovaly.
Po večeři jsme si šli všichni povinně vyčistit zoubky a zalezli jsme si do svých spacáčků. Tam jsme ovšem moc dlouho nebyli, jelikož nás probudilo silné bouchání na dveře. Vtrhl k nám naštvaný občan, který potřeboval neprodleně pomoci. Šlo o velmi podivný úkol. Kluci dostali mapu hřbitova, v každé části byla jména a k těm jménům měli najít, odkud ten dotyčný byl, popřípadě rok úmrtí. Důvod byl jednoznačný, nikdo nedbal na správné a nesprávné občany. Bylo jich tolik, že jsme si některé nechali i na ráno.
Po budíčku jsme se nasnídali, uklidili v klubovně a šli dodělávat nedodělaný úkol z večera. Pak už se akce ukončila a všichni se odebrali domů.
Míša |
Gulášová výprava do neznáma |
|
|
|
Napsal uživatel Lucka
|
Pondělí, 11 Duben 2011 09:45 |
Tato úžasná gulášová výprava do neznáma se uskutečnila 9. 4. 2011 přesně v 10:00 hodin. Sešli jsme se u klubovny, kde jsme výpravu také završili. Sešlo se nás dohromady šest. Míša, Mirča, Kuchta, Vládík, Kuba a Adam. Nesmím vlastně zapomenout na maskota, kterého si vybrali sami kluci, a to na psa Maxe. Po čtvrthodinovém čekání, jestli ještě někdo dorazí, jsme už mohli konečně vyrazit. Nejdříve jsme došli na Buda, kde jsme si v lese udělali první přestávku na menší sváču a odpočinek. Tam jsme si i zahráli hru Škatulata batolata a mohli jsme pokračovat dál. Ani nemohu popsat, kam až jsme došli. Prostě jsme šli rovnou za nosem.
a jednom rozcestí jsme se rozhodli, že si uvaříme oběd. Kluci se akčně vrhli do shánění kamenů, chroští, dřeva a všeho potřebného na rozdělání ohně. Chvilku trvalo, než se oheň rozhořel. Pak chvilku trvalo rozmístění ešusů, aby nespadly a aby se nevylila voda a poté i polévka. Po dlouhém bádání a koumání jsme na to přišli a kluci uvařili tak dobrou gulášovku, že neodolal ani Max. Všichni se přejedli a byli spokojení. Po uhašení ohně, zahlazení stop, sbalení všech věcí jsme se vydali dál. Došli jsme na louku. Tedy, byla to opravdu hodně velká louka, a tak jsme toho museli využít. Kluci chtěli hrát jen samé běhačky a dokonce došlo i na schovávanou. Myslíte si, že hrát na schovávanou na louce nejde? To neznáte Gepardy, poradí si opravdu se vším. Po vyčerpání všech her a i sil, jsme se znovu sebrali a pokračovali dál. Cesta pokračovala jen lesem, kluci po sobě házeli šišky, radovali se z každého potoka který jsme našli, a dokonce se radovali i ze spadlé klády, která je tak uchvátila, že si na ni každý musel stoupnout a vyfotit se na ní.
Nakonec jsme se však ve zdraví vrátili zpět do Višňové k naší skautské klubovně, kde jsme se rozloučili a mohli už jít každý domů.
Míša |
|