Skautský oddíl Višňová

Poslední sobota v červnu nebyla poslední obyčejnou poslední sobotou v měsíci. Sobota 26. 6. byla jedinečná tím, že se ve Višňové konal 2. ročník přespolního běhu Višňovská míle. Ono označení přespolní je možná trochu unáhlené, protože trasa závodu vede z jedné poloviny skrz obec a ta druhá po polňačce za vsí.

Počasí závodu přálo. Teplota se pohybovala kolem 21 °C, bylo polojasno a povětrnostní podmínky byly příznivé. Jen vlhkost vzduchu se pohybovala kolem 65 % namísto optimálních 80 %. Soutěžilo se v 7 kategoriích - chlapci a dívky v kateogirích do 10 a 15 let a potom muži a ženy. Nově přibyla kategorie nordic walking, tedy chůze s trekovými holemi. Obě skupiny do 10 let běžely kratší, 1200 metrů dlouhou trasu, trasa ostatních měřila 1600 metrů.

Celý závod svižně ubíhal a krátce po registraci vyrazili na trať první závodníci. S různými časy pak běžci a běžkyně finišovali a v cíli si vychutnávali drobné občerstvení. Na předních příčkách se umístili... jukněte do fotogalerie:-). Program se následně přesunul na fotbalové hřiště, kde probíhala volná zábava v podobě opékání buřtů a zeleniny, žonglérského workshopu, hraní Kubbu (islandská hra) i jiných her.

Závod se opět vyvedl, jedinou skvrnou byla nižší účast. Snad se tento nedostatek příště změní.

Kyslík

Božský Kája, lístek do tomboly za desetikorunu, nová výzdoba, zapomenutá tombola, návrat Pepy Pacholíka…a mnohé další. Tak to jsou jen střípky z letošního, již druhého, ročníku skautského plesu.

Skautský ples se pomalu ale jistě stává jednou z nejžádanějších, nejočekávanějších a nejlepších akcí celého skautského roku. Letos jsme se v plné parádě sešli šestého února ve višňovské hospodě, abychom opět veřejnosti ukázali, zač jsou toho skauti loket.

Několik věcí zůstalo při starém. Každá dáma dostala na uvítanou růži, sál byl opět nekuřácký, celým večerem nás provázel moderátor Mudrc, k tanci hrála skupina Brejmix, sekeru na zahájení plesu zasekával statný skaut Tom a z podia na nás dohlížela Milada.

Hned od první série byl parket plný náruživých tanečníků a tanečnic. Dámy v robách, pánové v oblecích, no radost pohledět.

Už od začátku večera všichni nenápadně pokukovali po tombole, která letos byla víc než bohatá. Proto když jsme v deset hodin vyslali tři čety holek se skautskými klobouky, nebylo divu, že lístky byly hned vyprodané. Co nám ale úplně nesedělo, bylo asi čtyřicet cen, které zůstaly osamoceně stát na stole, a nikdo se k nim neměl. Kdo by nechtěl domácí likér nebo varnou konvici? Byla jsem z toho celá divá, a tak jsem pátrala, pátrala…až když jsem objevila misku plnou lístků na pódiu, bylo mi jasné, kde se stala chyba. Takže ti, kdo ještě nic nevyhráli, měli poslední šanci:).

Když hodiny ukazovaly půlnoc, skauti už netrpělivě přešlapovali, protože věděli, co přijde-půlnoční překvapení. Mistr, největší ze všech českých slavíků, na poslední chvíli odvolal své vystoupení. Ale my byli připraveni. Jako malou satisfakci jsme měli pro návštěvníky plesu připraven alespoň sestřih Kájových nejznámějších hitů. Kamera, klapka, jedem…rodiče ani kamarádi do této chvíle ještě netušili, o co se skutečně bude jednat. Až když na ně z plátna mával postupně Mudrc, Tom, Márty, Luboš, Kyslík, Radek, Koumák a další známé tváře, došlo jim, že jsou svědky nevídaného kulturního zážitku. No, byla to vážně sranda a jen těžko budeme na příští rok vymýšlet nějaké lepší půlnočko. Jen posuďte sami v sekci „Naše videa.“

 Po půlnoci už se jen tančilo, pilo, slavilo, řádiloJ. Před třetí hodinou už se pomalu všichni loučili a trousili domů. Většinou spokojeni. Pan Záděra si odnášel hned tři hlavní ceny, Maruška spokojeně mačkala obřího plyšového medvěda, Nika měla štěstí na kytici růží a Nekče zbyla jen prázdná krabice od nejlepšího skautského dortu, který sama vytvořila, sama vyhrála …a skauti jí ho snědli:).

A jak hodnotí ples ostatní? Co se líbilo nejvíc?

Ráďa: Ples byl úžasnej a nejlepší bylo půlnoční překvapení, na které nikdo jen tak nezapomene:).

Kyslík: Především že se tancovalo hned od začátku a že naprostá většina vydržela až do pozdních hodin. A potom že muzika několikrát nastavovala. No a samozřejmě půlnoční překvapení bylo úžasný. A na tombole bylo skvělý, že měla takovou výherní úspěšnost (když vynechám rodiče a Vopičkovi :-) ).

Janina: Jak všichni začli hned na začátku tančit a ještě v půl třetí ne a ne přestat:-); jak nám to všem slušelo (na táboře, když máme bláto i za ušima nám to sluší taky, ale přeci jen:-); bavili se mladí, staří, kdo má nohy, tak ten paří; že přijel Pepa Pacholík; krásná výzdoba a pak všechno ostatní...

Mudrc: Opět skvelá úroveň, parádní výzdoba, bezvadné inovace v programu. Mělo to spád, žádná hluchá místa, takže taneční jízda se vším všudy. Nejlepši byl Goťák.

Lucka: Mně se nejvíc líbilo spoustu věcí: nebudu si chválit naše video:-), ale: vážně krásné růže, jak to všem hrozně slušelo (společná fotka hovoří za vše), že na skautském plese hrozně rychle utíká čas, výhra v tombole (jelikož jsem vyhrála hlavní skautskou cenu:-) ) a že se nikdo extra nevzpouzel a nechali se fotit a natáčet:).

Mářa: Jednoduchá otázka: Kája 1, Kája 2, Kája 3, Kája 4, Kája 5 (že by to byli už všichni?) - obzvlášť Radkovy elasťáky, které jsem nosila pod Majčiným tlakem někdy v deseti, ve mně vyvolaly nostalgii :)).
Byla jsem moc ráda, že nás tam dorazilo tolik. Aspoň jsme se po delší době zase všichni sešli.
Ukazuje se, že ples bude asi téměř nejlepší akce roku (už se z toho vyvinul zvyk, řekla bych). Takže díky a těším se na příští rok.

Dáda: Tak jednoznačně Kájové, to mě uplně rozsekalo, nejlepší skautský video vůbec!!:) A jinak bych k plesu řekla asi to, že byl samozřejmě jedničkou mezi plesy nejen ve Višni, ale i v okolí, tudíž bezkonkurenční:) Krásná výzdoba a je už teď jasný, že se bude ples rok od roku jenom zlepšovat, jelikož se poučíme z minulých chyb a třeba příště už nezapomeneme rozdat celou jednu misku s tombolou:D Jinak si myslim, že to letos nemělo chybu! Moc sem si to užila a už se těšim zase na příští rok:)

Koumák: Jednim slovem: super. A bajecne. Libilo se mi, ze vsichni chteli tancovat, od prvni pisnicky az do konce, ze nezbylo nic v tombole ani zadny listek, ze nebyly problemy s obsluhou ani koupi obcerstveni, ze se v sale nekourilo, ze vse probehlo bez problemu (alespon nebylo nic videt), ze jsme se moc dobre bavili a snad jen kdyby se hralo jeste dele, nebylo by to spatne, ze se nam to podarilo pekne zorganizovat a pak i uklidit.

Tom: Moc povedený, uzdravující, nej půlnoční překvapení a super lidi.

Terka: Jednoznačně půlnoční překvapení, pak dobrá organizace plesu, bohatá tombola.
Jinak ve zkratce, 2. skautský ples byl pozitivně hodnocen společností i skauty. Celkově příjemný dojem nebyl ničím kažen, kapela zahrála jako obvykle dobře a nejen úvodního slova se ujali ti nejpovolanější. Účast byla hojná.

Evka

Proto naše družinka Rosniček ani chvíli nezahálela a vyrazila si v tom krásném, prosluněném Velkém pátku na velikonoční výpravu.

27. listopadu 2004

V režii Pepeho jsme uspořádali v restauraci za kostelem Akci pro rodiče. Celý sál jsme rozdělili na několik stanovišť, ve kterých se buď něco dělo nebo naopak rodiče něco vytvářeli.

Představili jsme náš oddíl, naše rádce a hlavně poděkovali všem za podporu a pomoc, jak při naší činnosti, tak v úpravách naší nové klubovny.

Janina vysvětlovala skauting a jeho ideály, Mudrc informoval o historii našich kluboven a hlavně o stavu příprav naší nové, kterou se nám podařilo získat pod zdravotním střediskem. Radek vedl praktické stanoviště: stavěl se stan nebo vázaly uzly, takže se všichni pořádně procvičili, Zlatka byla v sekci her, kde se podařilo sehrát několik povedených partií mezi rodiči a nejenom jejich dětmi.

Významné družiny měly i svoje vlastní stanoviště, kde ukazovaly svoje kroniky, fotografie a umělecká díla a byla dobrá možnost seznámit se s rodiči a rodiče s programem, zváště pro naše nové rádce a jejich pomocníky: náš oddíl se totiž rozrůstá stylem dosud nevídaným a vznik nových družin Čmeláků a Rosniček je toho jenom důkazem.

Mezitím jsme na plátno promítali fotografie z minulého skautského roku a videozáznam úspěšného provedení Perníkové chalupy na soutěži Divadelní šestka.

Po loňské premiéře v Ouběnické klubovně jsme se letos přesunuli do většího prostoru a tak jsme měli více místa na setkávání a povídání a společné vzpomínání a plánování.

Nastalo září a s ním i nový skautský rok. Zatímco se pomalu rozbíhají pravidelné družinové schůzky a plánuje se program na další měsíce, naše oddíly rozhodně nezahálí...

V sobotu 15. ledna byla skautská klubovna plná šerifů, banditů a odpadlíků. Uskutečnil se zde třetí ročník Bangového turnaje. Oproti loňsku došlo k menším úpravám pravidel, což pomohlo zvednout atraktivitu soubojů a až do poslední vteřiny si tak nemohl být nikdo jist svým umístěním. Turnaje se účastnilo 20 pistolníků. Každý z nich musel odehrát celkem pět her, po jejich skončení se pak sestavila tabulka, kdy nejlepších pět postoupilo do finálového boje. Bang!, vedle, pojď do duelu, na mě nedostřelíš, jsi mrtvej, šerife… tyto i další výkřiky se co chvíli ozývaly z obou místností naší klubovny, kde probíhal lítý boj. Během hry soutěžící doplňovali chybějící energii pojídáním tyčinek, brambůrek, koláčů nebo jiných dobrot. I nejmladší účastnice Anežka měla po celou dobu turnaje plné ruce práce.

Po odehrání posledního karetního zápasu bylo jasné, kdo se stane šťastným postupujícím do závěrečného boje. Mezi 5 nejlepších se tak z oddílu prostříleli: Kyslík, Sýkorka a Nika, důkazem, že turnaj má dobrý ohlas i mimo Višňovou, byl postup Maky a Oty z Příbrami, kteří zavítali na turnaj na pozvání Lucky. Před finálem si dělali zálusk i na celkové prvenství, ale místní pistolníci je rychle vyvedli z omylu. O celkovém vítězi musela rozhodnout až doplňková karetní hra „Prší“. Nakonec se v pořadí třetím korunovaným vítězem stal Syky, který udolal Kyslíka, třetí pak skončila Nika. Všem pistolníkům děkujeme za účast a těšíme se na další přestřelku v příštím roce.

Mudrc

Je to tradičně každý rok, je to svítivě žluté a krásně to hřeje. Co je to? Ale ano, hádáte správně, je to Betlémské světlo. Jako každý rok ho i letos k nám do Višňové přivezli višňovští skauti. Jak si jistě vzpomínáte, každý rok ho rozdávají a nechybí ani živý Betlém. Ale co takhle to oživit něčím jedinečným? Co takhle vánoční zvyky a tradice? Známe je všichni?. Ne?... A právě z tohoto důvodu si skauti připravili krátký program o vánočních zvycích.

Jako každý rok se i letos Betlémské světlo rozdávalo v kostele. Sešlo se spousta lidí a hlavní organizátoři hned začali. Na úvod jsme si osvěžili zvyky jako svatá Lucie, která chodí a vyhrožuje zlobivým dětem, či svatá Barbora. Na úvod jsme si prošli všechny zvyky, ale praxe nám taky rozhodně nechyběla. Dával se polibek pod jmelím, mazal med, kvůli oblíbenosti žen. Vlastně většina žen, jak nám prozradil Kyslík, se chtělo do roka vdát, proto si vymyslely různé zvyky. Které jsme viděli? Někdo loupal ořechy, či slupku z jablka... vše patřilo k svatbě:-). Nebo co takhle hodit střevíček a zjistit tak, kde bude bydlet tvůj milý. To se též praktikovalo:-).

Ale co by to bylo za den před Vánoci, kdyby se nezpívaly koledy? No jistě, ty náš také čekaly, jisté je, že Narodil se Kristus Pán, Štědrý večer a další… Teď už jsme si opravdu jen rozdali Betlémské světlo a s úsměvem na tváři se vydali k domovu:-).

Kája

Tradiční předávání Betlémského světla, to je v našem oddíle i širším okolí pojem. Ovšem existují dva značně odlišné pohledy na tuto předvánoční událost. Větší část zúčastněných (diváci a rodiče) považuje totiž Betlémské světlo za hezkou tradici, kdy je v kostele k vidění dramaticko-hudební představení, zazpívají se koledy a zájemci si odnesou světýlko z Betléma, ovšem druhá část (organizátoři) je ke „Světlu“ podstatně skeptičtější;-). Ne že by se nám nelíbilo, ale po mnohaleté tradici docházejí nápady i organizátoři. Nikdo si to nechce vzít na triko, a tak se už párkrát málem neorganizovalo. Letos to ale naštěstí dopadlo dobře. Chcete vědět jak? Čtěte dál;-).

Světýlko zbylo při tradiční zářijové oddílové radě na mě. V září vypadá prosinec nesmírně daleko, takže mě trochu překvapilo, když na dveře zaťukal advent a jemně připomínal, že už by to chtělo sehnat Marii, Josefa, klíče od kostela, vola, osla, plakáty, dovoz světýlka, lucernu, kostýmy a desítky dalších věcí. Naštěstí se kolem mě (jako vánočním zázrakem) vyrojili ochotní spolupracovníci, kterým tímto znovu velmi děkuji. Jen tak namátkou – Janina vymyslela nové veršované představení, Tom dojel do Hořovic pro světlo, Sedmikrásky si vzaly na starost kulisy a kostýmy, Evka zajistila kostel, já plakáty a pak už zbylo jen kočírovat na zkouškách ochotné a skvělé herce, zpěváky a hudebníky.

Na zkoušky v klubovně k mému velkému překvapení vždy dorazilo spoustu lidí. Byl tam sice trochu zmatek, ale nacvičování přesto docela klapalo (i když nám téměř až do slavnostního vystoupení chyběl představitel Josefa;-)), takže jsme se těšili, až svoje umění předvedeme v kostele. Letos na nás i diváky čekalo pár novinek – nově zveršovaný text, Kyslík v roli dospělého Ježíška, promakané kulisy, stánek s čajem a svařákem před kostelem, který zajistila obec (a kde se pěkně povídalo před i po vystoupení), nebo třeba Michalovo sólo na harmoniku a bezva klávesová hra Péti Pluhaře.

V den D a hodinu H byla v kostele jako obvykle ukrutná zima. Chodili jsme se hřát ven (kde byl sníh a mráz, ale taky horký čaj:-)), jelikož generálka proběhla a nám nezbylo než čekat, až se shromáždí diváctvo. V 17:30 už byl kostel slušně zaplněn, a to jsme ještě donahnali dovnitř diváky, kteří se zapomněli venku u svařáčku:-). Na celém představení byla vidět poctivá příprava, protože se to hercům povedlo tak pěkně, jak se jim to na žádné zkoušce ještě nepovedlo! Početným divákům se líbili Josef s Marií (Jéňa, Bára), vyprávěči (Míša, Kája), tři králové (Adam, Kuba, Vládík), pastýři (Dom, Páťa), Ježíšek (Kyslík), andílci, kometa, oslík s volem, vesničanky, flétnistky, harmonikář, kytaristka i zpěváci a zpěvačky. Asi půlhodinové představení se skládalo z úvodní části, kdy Ježíšek (v současnosti) vypravuje na obláčku andílkům, jak to vlastně všechno začalo, z hlavní klasické části (Marie s Josefem putují do Betléma, narodí se jim Ježíšek a všichni se mu chodí klanět) a ze závěru (předávání světla, společné zpívání koled). Do toho hrály a zpívaly Janina s Evkou a z kůru flétnistky Dáda, Nekča, Jana. Na zimu v kostele jsme všichni zapomněli a užívali si svou chvilku slávy i nezaměnitelnou vánoční atmosféru.

V dobré náladě jsme pak ještě postáli se svíčkami před kostelem, popřáli si veselé Vánoce a měli radost, jak to letos pěkně dopadlo:-).

Lucka N.

Náš skautský oddíl má pár tradic, které odolávají vlivu času. Jednou z nich je i každoroční předávání Betlémského světla. Většinou se ale nespokojíme s pouhým předáním světýlka, ale nacvičíme k tomu s dospělými nebo dětmi (nebo nejčastěji všemi, kdo jsou po ruce:-)) i dramaticko-hudební představení živého betléma. Scénář ani provedení nebývají vždycky perfektní, protože čas je naším nepřítelem, ale obecenstvo, které za námi den či dva před Štědrým dnem dorazí, bývá uznalé a tleská i méně podařeným pasážím.

Letos se Betlémské světlo konalo 23. prosince, v šest večer, ve vánočně vyzdobeném kostele svaté Kateřiny ve Višňové. Díky višňovským zastupitelům byl před kostelem připraven stánek s teplým pitím zdarma, takže účinkující ani jejich rodiče a přátelé nemuseli příliš mrznout. O vyzvednutí Betlémského světla se postarali Tom s Magdou, a jelikož jsme ho letos potřebovali až 23. prosince, stačilo dojet pro něj do blízké Dobříše.

Vesničanka Danča: Jak se asi na tohle bude Herodes tvářit?...

A tak podobně jsme divákům předvedli známý příběh v trochu upravené verzi:-). Když už byl Ježíšek obklopen pastýři, králi, daráčky, kometou a dalšími, zazpívali jsme si společně pár koled a nejmenší vesničanky a andílci mezitím vyrazili se svíčkami mezi diváky a předávali plamínek betlémského světla do všech lucerniček i svíček ve sklenicích, co jich jen v kostele bylo. Naši diváci už jsou ohledně ochrany před sfouknutím plamínku dostatečně poučení, takže vlastnit lucerničku nebo odolnou svíčku patří v rodinách višňovských skautů k běžnému standardu.