Skautský oddíl Višňová

20. prosince 2003 

Letos poprvé se konalo v kostele Sv. Kateřiny ve Višňové: představili jsme živý betlém s písničkami, koledami a říkadly.

Po úvodní scénce zlobivých andílků přicházely k hlavnímu oltáři nejznámější postavy
Betléma jako Marie, Josef, pastýři, muzikanti, Tři králové aj. Když se všechni seřadili u oltáře, zazpívali jsme si společně s rodiči několik nejznámějších českých koled. Poté se v kostele zhaslo a přišly dva zástupci našeho skautského oddílu s Betlémským světlem. Ve zkratce jsme vysvětlili jeho původ a význam. Andílci jej začali roznášet po kostele. Všichni jsme si popřáli krásné Vánoce a s úsměvem na tváři a s klidem v duši jsme se rozešli domů.

23. prosince 2003:

Jako každý rok jsme se 23. 12. 2003 vydali do nedalekého lesa u Višňové ozdobit náš tradiční vánoční stromeček pro zvířátka. Dopoledne jsme se sešli u klubovny a vydali jsem se směrem na osadu Buda, kde máme v lese již několik let vzhlédnutý malý smrček, který každoročně zdobíme. Na cestu vyrazila celkem velká skupina skládající se z členů družin: naši nejmladší nově vzniklí Čmeláci, Sedmikrásky, Mufloni, Včeličky a Rychlý Šneci. U našeho cíle jsme nejprve vybalili všechny batohy, kapsy a vím já co ještě a vše nadělili pod a na stromeček zvířátkům. Byly zde jablíčka, nejrůznější druhy obilí, mrkvička, seno,chleba, suchary a nechyběli ani "perníčky". Poté jsme vytvořili kruh kolem stromečku, chytli jsme se za ruce a zazpívali si několik vánočních koled. Dále následovalo vytvoření několika skupinových fotografií. Nyní měla přijít na řadu naše celooddílová všemi velice oblíbená a opěvovaná hra Škatulata hejbejte se. Proto jsme se přesunuli od stromečku kousek dál do lesa, každý si označil strom nějakou věcí. Po bleskurychlém vysvětlení pravidel pro nejmenší jsme se mohli plně oddat této úžasné hře. Dnes byl obzvláště pěkný den a tak se nikomu nechtělo hru ukončit a několikrát se nastavovala. Nakonec všemu pěknému odzvonil zvonec a my se vydali na zpáteční cestu domů. Několik neposedných členů družiny Muflonů házelo ostatní do sněhových závějí. Tomuto dovádění jsem museli nakonec udělat přítrž, protože hrozilo nebezpečí od kolem jedoucích automobilů a také promočení a následné nachladnutí. A to bychom na Štědrý den nikomu nepřáli. Po vzájemném popřání Veselých Vánoc jsme se rozešli k teplu rodinných krbů.
R.Š. Tom a Zlatka